Zánět průdušek: Co na něj zabírá a jak si ulevit?

Co je zánět průdušek?

Zánět průdušek, odborně bronchitida, je onemocnění dýchacích cest, při kterém dochází k zánětu sliznice průdušek. Tyto průdušky, trubice vedoucí vzduch do plic a z plic, se zanítí a otečou, čímž se zúží a ztíží se průchod vzduchu. Příznaky zánětu průdušek se liší v závislosti na typu a závažnosti onemocnění, ale často zahrnují kašel, vykašlávání hlenu, dušnost, sípání, bolest na hrudi a horečku. Existují dva hlavní typy zánětu průdušek: akutní a chronický. Akutní zánět průdušek je obvykle způsoben virovou infekcí, jako je nachlazení nebo chřipka, a obvykle odezní během několika dní nebo týdnů. Chronický zánět průdušek je definován jako kašel s vykašláváním hlenu po dobu alespoň tří měsíců v roce po dobu dvou po sobě jdoucích let. Často je způsoben dlouhodobým drážděním dýchacích cest, například kouřením cigaret nebo znečištěným ovzduším.

Příznaky a projevy

Zánět průdušek, odborně bronchitida, se projevuje zánětem sliznice průdušek. Tyto dýchací cesty pak otekají a zužují se, což ztěžuje průchod vzduchu do plic a z plic. Typickým příznakem je kašel, a to jak suchý, dráždivý, tak i vlhký s vykašláváním hlenu. Hlen může být čirý, bílý, nažloutlý, nazelenalý, a dokonce i s příměsí krve. Vykašlávání hlenu je přirozenou reakcí organismu, který se tak zbavuje škodlivých látek a bakterií. Dalším častým projevem je dušnost, která se zhoršuje při námaze. Nemocný může pociťovat také tlak na hrudi, sípání, pískání na hrudi při dýchání a celkovou slabost. Mezi doprovodné příznaky patří zvýšená teplota, bolest hlavy, bolest svalů a kloubů, únava a nechutenství. V případě, že příznaky trvají déle než týden, zhoršují se, nebo se objeví dušnost, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Hlavní příčiny vzniku

Zánět průdušek, odborně bronchitida, má ve většině případů na svědomí virová infekce. Stejné viry, které způsobují nachlazení či chřipku, mohou vyvolat i zánět průdušek. Infekce dýchacích cest oslabuje imunitní systém a usnadňuje virům průnik do průdušek, kde následně dochází k jejich zánětu. Kromě virů se na vzniku bronchitidy mohou podílet i bakterie, ale jejich výskyt je méně častý. Mezi další faktory, které zvyšují riziko vzniku zánětu průdušek, patří kouření, znečištěné ovzduší, oslabená imunita, chronická onemocnění plic, jako je astma nebo CHOPN, a vystavení se dráždivým látkám, například prachu, chemikáliím nebo kouři. Zánět průdušek se projevuje kašlem, zahleněním, dušností, bolestí na hrudi a celkovou únavou. Pokud příznaky přetrvávají déle než týden, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Diagnostika zánětu průdušek

Diagnostika zánětu průdušek začíná důkladnou anamnézou a fyzikálním vyšetřením u lékaře. Pacient si často stěžuje na kašel, který může být suchý nebo s vykašláváním hlenu, dále na dušnost, sípání na hrudi a celkovou únavu. Lékař při poslechu fonendoskopem může slyšet charakteristické zvuky, jako jsou pískoty a vrzoty, které signalizují zúžení průdušek. K potvrzení diagnózy a vyloučení jiných onemocnění, jako je zápal plic, se provádí rentgen hrudníku. Krevní testy mohou ukázat známky zánětu v těle. V některých případech, zejména u podezření na astma nebo alergii, může být provedena spirometrie, která měří kapacitu plic a průtok vzduchu. Důležitá je také diferenciální diagnostika, která odlišuje zánět průdušek od jiných onemocnění s podobnými příznaky, jako je CHOPN nebo srdeční selhání.

Kašel drásá plíce jako rozpálené drápy a každý nádech je vítězstvím nad bolestí. Zánět průdušek, ten zákeřný host, se neuspokojí s ničím menším než s veškerou vaší pozorností.

Božena Němcová

Léčba a domácí péče

Léčba zánětu průdušek závisí na jeho příčině – virové nebo bakteriální. Ve většině případů je zánět průdušek způsoben viry a v takových případech se antibiotika nepoužívají. Léčba se zaměřuje na zmírnění příznaků a urychlení zotavení. Důležitý je klid na lůžku, dostatečný příjem tekutin a užívání léků proti horečce a bolesti, jako je paracetamol nebo ibuprofen. Lékař může předepsat léky na tlumení kašle, pokud je kašel silný a znemožňuje spánek. V případě bakteriálního zánětu průdušek jsou předepsána antibiotika. Je důležité dodržovat předepsanou délku léčby antibiotiky, a to i v případě, že se příznaky zlepší dříve. Předčasné ukončení léčby může vést k návratu infekce a rozvoji rezistence na antibiotika. V rámci domácí péče je vhodné zvlhčovat vzduch, například zvlhčovačem vzduchu nebo mokrými ručníky na topení. Pomáhá také kloktání slané vody a inhalace páry.

Vlastnost	Zánět průdušek	Nachlazení
Délka trvání	1-2 týdny	Až týden
Horečka	Často přítomna	Někdy přítomna
Kašel	Suchý nebo vlhký, může být silný	Obvykle suchý

Možné komplikace

Ačkoliv zánět průdušek obvykle odezní bez vážnějších následků, u některých pacientů se mohou vyskytnout komplikace. Mezi ně patří například pneumonie, která vzniká rozšířením infekce z průdušek do plicních sklípků. Pneumonie se projevuje zhoršením kašle, dušností a vysokou horečkou. Vyžaduje intenzivnější léčbu a může vést k hospitalizaci. Další komplikací může být chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). U pacientů, kteří prodělali opakované záněty průdušek nebo kouří, se zvyšuje riziko vzniku CHOPN, což je závažné onemocnění charakterizované trvalým omezením průtoku vzduchu v plicích. Pacienti s CHOPN trpí chronickým kašlem, dušností a zhoršenou tolerancí zátěže. Vzácně se mohou objevit i další komplikace, jako je pleuritida (zánět pohrudnice), absces plic (dutina v plicích vyplněná hnisem) nebo respirační selhání. Včasná diagnostika a léčba zánětu průdušek jsou proto klíčové pro minimalizaci rizika vzniku těchto komplikací.

Prevence a tipy

Zánět průdušek, odborně bronchitida, je nepříjemné onemocnění, kterému se ale dá do značné míry předcházet. Dodržováním několika zásad můžete výrazně snížit riziko vzniku zánětu průdušek a chránit tak své zdraví. Mezi nejdůležitější preventivní opatření patří posilování imunity. Dostatek spánku, zdravá a vyvážená strava bohatá na vitamíny a minerály, pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu a otužování jsou základem silné imunity, která si dokáže s infekcí lépe poradit. Vyhýbejte se kontaktu s nemocnými lidmi, zvláště v období chřipek a nachlazení. Pokud už se s nemocným setkáte, dbejte na důkladnou hygienu rukou. Časté mytí rukou mýdlem a vodou nebo použití dezinfekčního gelu na ruce dokáže zamezit přenosu virů a bakterií. V neposlední řadě nezapomínejte na dostatečnou hydrataci organismu. Pitný režim je důležitý pro celkové zdraví, a to i pro zdraví dýchacích cest.